Čtení k poslechu
Jak vybrat první gramofon (a neudělat tři nejčastější chyby)
Kufříkový gramofon za tisícovku vám desky spíš zničí, než přehraje. Co tedy opravdu potřebujete a kolik za to dát?
První chybou je šetřit na nesprávném místě. Levné kufříkové gramofony mají keramickou přenosku s vysokým přítlakem, která drážku doslova obrušuje. Pokud už desky máte nebo je plánujete kupovat, počítejte s rozpočtem alespoň 7 000 Kč za samotný gramofon.
Druhou chybou je zapomenout na předzesilovač. Signál z přenosky je velmi slabý a běžný vstup zesilovače nebo aktivních reproduktorů ho nezpracuje. Buď hledejte zesilovač se vstupem PHONO, nebo gramofon s vestavěným předzesilovačem, jako je Pro-Ject T1 Phono SB.
Třetí chybou je postavit gramofon kamkoli. Potřebuje rovnou, pevnou plochu mimo reproduktory – jinak se vibrace vrací do přenosky a zvuk se rozmazává. Stačí obyčejná komoda a vodováha z mobilu.
Když si nevíte rady, přijďte do prodejny. Gramofony máme zapojené vedle sebe a můžete si pustit vlastní desku.
Goldmine stupnice: co znamená VG+, NM a proč na tom záleží
Popis „hraje dobře“ nestačí. Vysvětlujeme, jak sběratelé hodnotí stav desek a obalů.
Stupnice Goldmine je mezinárodní standard pro popis stavu vinylových desek. Začíná na M (Mint) – deska je v naprosto bezvadném, často ještě zatavená – a končí na P (Poor), kdy jde spíš o dekoraci.
Pro většinu sběratelů je zlatým středem VG+ (Very Good Plus). Deska může mít drobné vizuální stopy, ale při poslechu je téměř nepoznáte. VG už znamená slyšitelné praskání v tichých pasážích.
Obal se hodnotí zvlášť a jeho stav má u sběratelských kusů často stejný vliv na cenu jako deska sama. Originální obal Pantonu bez nápisů a natržení může mít větší hodnotu než samotné lisování.
Jak čistit a skladovat desky, aby hrály další půlstoletí
Desky na výšku, nikdy na sobě. A proč prach není jen estetický problém.
Desky vždy skladujte nastojato, ideálně v police s pevnými zarážkami. Ležící desky se pod vlastní váhou deformují, nakloněné se prohýbají.
Před každým poslechem stačí přejet desku karbonovým kartáčkem. Jednou za čas – nebo u každé nově koupené použité desky – se vyplatí mokré čištění roztokem bez alkoholu.
Papírové vnitřní obaly vyměňte za antistatické. Papír časem uvolňuje vlákna, která se usazují v drážce, a při vytahování desku jemně škrábe.
Supraphon, Panton, Opus: krátký průvodce československými labely
Proč má stejné album tři různé obaly a které lisování hledat.
Supraphon byl státní kolos s nejširším katalogem – od vážné hudby po big beat. Jeho lisovna v Loděnici funguje dodnes a lisuje desky pro celý svět.
Panton vznikl při Českém hudebním fondu a vydával odvážnější tituly, včetně Kryla, Hutky nebo jazzových experimentů. Jeho první vydání z konce 60. let patří k nejhledanějším.
Opus byl slovenským protějškem Supraphonu. Řada jeho titulů vycházela souběžně, ale s jiným obalem i masteringem – sběratelé proto často hledají obě verze.
Proč 180 gramů? Mýty a fakta o těžkém vinylu
Těžší deska automaticky neznamená lepší zvuk. Na čem tedy záleží?
Hmotnost 180 gramů dává desce větší stabilitu a odolnost proti zkroucení. Samotná drážka je ale stejně hluboká jako u standardních 120–140 gramů.
Mnohem větší vliv na zvuk má kvalita masteringu a výchozího zdroje. Remaster z původních analogových pásek na obyčejné desce často zní lépe než digitální master na těžkém vinylu.
Pokud si můžete vybrat, sledujte spíš informace o zdroji nahrávky a lisovně než o gramáži.